Orchestrální koncerty

Ondřej Ruml v projektu Šanson přichází s repertoárem písní, ve kterých se za svou pěveckou i&nbsp;divadelní dráhu, jak říká, našel a které považuje za nejdůležitější. „Prvním impulzem zpívat texty do hloubky a pokoušet se jim vdechnout opravdový život mi byl Horáčkův Kudykam. Vedlejším efektem toho pak bylo, že jsem se zbláznil do Hapky.“ usmívá se Ondřej, přičemž přiznává, že tvorbu a inspiraci zmíněných autorů nelze na koncertech vynechat. Zároveň se ale znovu ptá: „A co vlastně znamená to vdechnout opravdový život? A kde je hranice mezi hraným projevem a skutečným prožitkem? Nebo snad hraným prožitkem a&nbsp;skutečným projevem? Rád bych na to všechno jednou přišel,“ říká Ondřej Ruml.Ondřej Ruml se věnuje koncertování a divadlu. Vystupuje sólově s projektem One Man Show Nahubu, přičemž využívá přístroj looper (smyčkovač) tak, aby veškeré písně mohly vzniknout živě pouze za pomoci jeho hlasu bez doprovodu hudebních nástrojů. Za ryze vokální album Nahubu získal nominaci na Cenu Anděl jako zpěvák roku. Dále koncertuje s jazzovou kapelou Matej Benko Quintet, se kterou natočil kritikou i veřejností ceněné album s názvem Ondřej Ruml zpívá Ježka, Voskovce a Wericha. Významná je i jeho spolupráce s textařem Michalem Horáčkem na albu Český kalendář, které se dočkalo i mnoha koncertních provedení. Účinkoval v muzikálech i komornějších projektech na různých divadelních scénách především v Praze.<h2>Slovo dramaturga FOK Martina Rudovského</h2>„Do divadla Hybernia se mimořádně přesuneme u příležitosti neméně mimořádné – uctít památku Petra Hapky, jednoho z nejzásadnějších skladatelů populární a filmové hudby. Narodil se v roce 1944 a jeho osobitý génius nás opustil v roce 2014, čili jej můžeme hrdě zařadit mezi osobnosti Roku české hudby. Však koho z nás nezasáhly písně jako První noc v novém bytě, Na hotelu v Olomouci nebo Šaškové počmáraní, napsané v tandemu s Michalem Horáčkem. Zasáhly i zpěváka Ondřeje Rumla, který se do nich kdysi, jak sám říká, ‚zbláznil‘. A společně s&nbsp;Matej Benko Quintet tak nyní zasáhnou i nás, tentokrát v orchestrální podobě pod taktovkou Michaely Rózsa Růžičkové.“ <h2>Program</h2>ONDŘEJ RUML – ŠANSON20. a 21. května 2024 od 19:30, divadlo Hybernia&nbsp;POCTA PETRU HAPKOVIŠANSONY: Posvítím ti do tmy básní, Na druhém konci aleje, Hladiny, Štvanice, Havrani na sněhu, Na hotelu v Olomouci, První noc v novém bytě, Šaškové počmáraní a další&nbsp;Ondřej RUML | zpěvLenka NOVÁ | zpěvMATEJ BENKO QUINTETSYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOKMichaela RÓZSA RŮŽIČKOVÁ | dirigentka&nbsp;<h2></h2><h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>&nbsp;

Zpěvák Ondřej Ruml vystoupí 20. a 21. května se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK v Divadle Hybernia se šansony. Program je věnován Petru Hapkovi. Zazní především jeho písně, ale i písně dalších autorů, jako je Jiří Krhut, David Rotter nebo David Bowie. Účinkovat bude také jazzová kapela Matej Benko Quintet a hostem Ondřeje Rumla bude zpěvačka Lenka Nová. Koncerty povede dirigentka Michaela Rósza Růžičková.

Ondřej Ruml zazpívá šansony s Pražskými symfoniky

„Dvořákovo Stabat Mater je mimořádně emočně i hudebně nabité dílo s&nbsp;monumentálním vyvrcholením, prodchnuté vírou a neutuchající nadějí,“ říká Tomáš Brauner.Antonín Dvořák se ke zkomponování oratoria na bolestný text Stabat Mater uchýlil v&nbsp;tragickém životním období, kdy mu v&nbsp;krátkém čase postupně zemřely všechny tři jeho děti. Dvořákovo ztvárnění patří mezi ty nejslavnější a nejpropracovanější. Ve vypjatém rozpoložení Dvořák vytvořil ušlechtilou a&nbsp;hlubokou hudbu, která je intenzivně účastná s lidským údělem při vědomí božího řádu, ke kterému se člověk má vztahovat nejen v&nbsp;těžkých chvílích.Sekvence Stabat Mater – prastarý text, pojednávající o utrpení matky a&nbsp;o&nbsp;vykoupení, se stala podkladem pro díla mnoha skladatelů, a to přes skutečnost, že od Tridentského koncilu do roku 1727 byla vyloučena z&nbsp;oficiální liturgie. Jmenujme například Giovanniho Pierluigiho da Palestrinu nebo Orlanda di Lasso. Krátce po povolení užití sekvence v&nbsp;liturgii ji zhudebnil například Giovanni Battista Pergolesi a následovali ho další skladatelé, jako třeba Gioachino Rossini. &nbsp;Obraz Panny Marie, truchlící nad tělem ukřižovaného Syna, se tak stal symbolem křesťanských Velikonoc.<h2>Slovo dramaturga FOK Martina Rudovského</h2>„Zkomponovat Stabat Mater se dá považovat za jakousi životní metu každého skladatele. U&nbsp;Antonína Dvořáka tomu nebylo jinak, ačkoli okolnosti v jeho případě provázel hluboký osobní zármutek. Toto velkolepé dílo je zaslouženě považováno za jednu z nejsilnějších orchestrálních skladeb – u nás i ve světě se jí dostává podobného ohlasu jako velkým dílům mistrů Händela, Haydna nebo Beethovena. Hluboce emotivní oratorium o truchlící Panně Marii, které zdobí pestrobarevná instrumentace a výjimečná práce s hlasy, uvádíme každoročně ve velikonočním čase, tentokrát pod vedením šéfdirigenta Tomáše Braunera.“&nbsp;&nbsp;<h2>Program</h2>DVOŘÁK – STABAT MATER27. března 2024 od 19:30, Obecní dům, Smetanova síň&nbsp;ANTONÍN DVOŘÁKStabat Mater op. 58&nbsp;Jana SIBERA | sopránJana HROCHOVÁ | altDaniel MATOUŠEK | tenorJan ŠŤÁVA | basČESKÝ FILHARMONICKÝ SBOR BRNOPetr FIALA | sbormistrSYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOKTomáš BRAUNER | dirigent&nbsp;&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>&nbsp;

K Velikonocům neodmyslitelně patří uvedení Dvořákova oratoria Stabat Mater ve Smetanově síni Obecního domu v podání Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. To letošní připadá na Škaredou středu 27. března a řídit ho bude šéfdirigent orchestru Tomáš Brauner. Zpívat bude Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, v sólech se představí Jana Sibera (soprán), Jana Hrochová (alt), Daniel Matoušek (tenor) a Jan Šťáva (bas).

Dvořákovo Stabat Mater bude řídit šéfdirigent FOK Tomáš Brauner

„S&nbsp;Gáborem jsme dobří přátelé, hrajeme spolu často, naše spolupráce trvá už přes dvacet let. Za tu dobu jsme společně vystoupili s bohatým repertoárem. Hráli jsme barokní i klasicistní koncerty i moderní skladby, mezi nimi mnoho aranží pro sólovou trubku i pro dvě trubky. Koncert pro dvě trubky Fazıla Saye vznikl na popud Gábora. Fazıl Say již dříve napsal přímo pro něj nádherný koncert pro sólovou trubku a pak mu Gábor navrhl, aby napsal koncert pro nás dva. Je to skvěle napsaná skladba a zatím měla všude, kde jsme ji hráli, veliký úspěch,“ uvedl trumpetista Sergei Nakariakov, přezdívaný „trumpetový Paganini“ (od svého debutu v pouhých třinácti letech) a „trumpetový Caruso“ (Musik &amp; Theater). Již jako patnáctiletý získal prestižní cenu Prix Davidoff na hudebním festivalu ve Šlesvicku-Holštýnsku. Gábor Boldoczki vyhrál již ve svých čtrnácti letech Národní soutěž na trubku v&nbsp;rodném Maďarsku. Následovala 1. cena na Mezinárodní hudební soutěži ARD v&nbsp;Mnichově a&nbsp;ocenění&nbsp;„Grand Prix de la Ville de Paris“ v Třetí mezinárodní soutěži Maurice Andrého v Paříži.„Jsem velmi rád, že Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK uvede můj Koncert pro dvě trubky. Je to třívětý koncert, který jsem složil s přihlédnutím k odlišným charakteristikám trubek jako nástrojové rodiny. V České republice zazní vůbec poprvé. Jako skladatel jsem na to hrdý,“ říká turecký klavírista a skladatel Fazıl Say, pro něhož to není první dílo na programu koncertu FOK. Say v&nbsp;červnu 2019 vystoupil s&nbsp;velkým úspěchem ve Smetanově síni jako sólista ve vlastním klavírním koncertu s&nbsp;názvem Voda, kterým tematizoval tento živel a životodárný zdroj v&nbsp;kontextu současných globálních problémů. Jako sólistu jej však pražské publikum znalo již od roku 2011, kdy s&nbsp;FOK zahrál Čajkovského První klavírní koncert. V&nbsp;sobotu 23. března jej čeká již čtvrtý klavírní recitál v&nbsp;cyklu Světová klavírní tvorba FOK v&nbsp;Rudolfinu.Posluchačsky oblíbený kvartet Z&nbsp;mého života Bedřicha Smetany upravil pro orchestr maďarsko-americký dirigent a klavírista George Szell. Jeho vztah k&nbsp;české hudbě byl formován skutečností, že pobýval v&nbsp;Praze jako dirigent německého divadla, posléze hudební ředitel Nového německého divadla, v&nbsp;němž v&nbsp;roce 1930 nastudoval Smetanova Dalibora. Gruzínský skladatel Gija Kančeli skladbou s&nbsp;názvem Nu.Mu.Zu (v překladu Nevím) reaguje na turbulentní dění v&nbsp;současném světě. Skladba zazní v&nbsp;Praze poprvé.&nbsp;<h2>Slovo dramaturga FOK Martina Rudovského</h2>„V programech Andreje Borejka to vždy jiskří, neboť se v nich střetává celý svět. V březnu 2024 nedorazí jen jeden nejlepší trumpetista světa, ale hned dva: Sergei Nakariakov a Gábor Boldoczki, kteří v české premiéře provedou dvojkoncert renesančního Fazıla Saye. Dalším současným skladatelem večera je Gija Kančeli, z těžce zkoušené Gruzie. Proto také v jedné ze svých posledních skladeb smutní nad světem s povzdechem v sumerštině: „Já nevím.“ Také pro Smetanu byl kvartet Z mého života ohlédnutím za nelehkým životem. Kdy jindy má zaznít toto nejniternější dílo, ve skvostné Szellově instrumentaci, než na dohled jeho 200. narozenin a&nbsp;v&nbsp;Roce české hudby ve Smetanově síni?“<h2>Program</h2>SERGEI NAKARIAKOV &amp; GÁBOR BOLDOCZKI20. a 21. března 2024 od 19:30, Obecní dům&nbsp;GIJA KANČELINu.Mu.ZuFAZIL SAYKoncert pro dvě trubky a orchestr (česká premiéra)BEDŘICH SMETANAZ mého života (orch. George Szell)&nbsp;Sergei NAKARIAKOV | trubkaGábor BOLDOCZKI | trubkaSYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOKAndrej BOREJKO | dirigent&nbsp;<h2></h2><h2>Zajímavé odkazy</h2>Vstupenky a anglická anotace koncertu<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://www.fok.cz/en/chopin-mahler">https://www.fok.cz/en/chopin-mahler</a>Sergei Nakariakov<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://www.nakariakov.info/">https://www.nakariakov.info/</a>Gábor Boldoczki<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://www.gabor-in-concert.com/en/">http://www.gabor-in-concert.com/en/</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová | +420 722 207&nbsp;943, <a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Turecký klavírista a skladatel Fazıl Say napsal pro duo nejlepších světových trumpetistů Sergeie Nakariakova a Gábora Boldoczkého Koncert pro dvě trubky a orchestr. Toto dílo provedou 20. a 21. března v Obecním domě v české premiéře se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK pod taktovkou Andreje Borejka. Na programu večera je také skladba Nu.Mu.Zu od gruzínského skladatele Giji Kančeliho a orchestrální úprava kvartetu Bedřicha Smetany Z mého života v instrumentaci George Szella.

Světoznámí trumpetisté Sergei Nakariakov a Gábor Boldoczki provedou s orchestrem FOK v české premiéře dvojkoncert Fazıla Saye

„Muzikologové zatím stále bádají, co je na Chopinově díle tak geniální. Já to také přesně nedokážu pojmenovat; je však jisté, že existuje něco mezi nebem a zemí, co je v jeho díle obsaženo a co způsobuje, že když si sednu ke klavíru a začnu hrát Chopina, moje ruce hrají jakoby samy. Nebo jinými slovy; když položím ruce na klavír, první, co se ozve, je Chopin,“ říká profesor Ivan Klánský, který se s&nbsp;Chopinovým Druhým klavírním koncertem dostal v&nbsp;roce 1970 do finále slavné varšavské Soutěže Fryderyka Chopina jako první Čech v&nbsp;historii. Během své kariéry Ivan Klánský s&nbsp;oběma Chopinovými klavírními koncerty procestoval svět. S&nbsp;polským ‚básníkem klavíru‘ ho spojuje také Chopinův festival v&nbsp;Mariánských Lázních a česká Chopinova společnost, jíž předsedá.„Zpívat sopránové sólo v Mahlerově čtvrté symfonii je jako dostat se do mysli dítěte a ocitnout se v dětské vizi nebes. Pro mě je to jako zavřít oči a užít si divokou jízdu modrou oblohou na saních s cinkajícími zvonky a nečekanými, nadšenými zjeveními jako z&nbsp;pohádky,“ říká sopranistka Lada Bočková, která se jako první Češka v historii úspěšně zúčastnila dvou světových pěveckých soutěží Operalia Plácida Dominga a Queen Sonja Competition v Oslu. Nyní je její domovskou scénou Theater Bonn v&nbsp;Německu, kde se v&nbsp;této sezóně kromě opery představí také ve scénické hudbě Edvarda Griega ke hře Henrika Ibsena Peer Gynt. V&nbsp;Národním divadle v&nbsp;Praze bude debutovat jako Pamina (Kouzelná flétna) a Mařenka (Jeníček a Mařenka), vrátí se také do Národního divadla moravskoslezského v&nbsp;Ostravě v&nbsp;roli Bystroušky (Příhody lišky Bystroušky) a jako Karolína (Dvě vdovy).Před středečním koncertem se koná setkání s&nbsp;umělci od 18:15 v&nbsp;salónku Cukrárna Obecního domu.<h2>Slovo dramaturga FOK Martina Rudovského</h2>„Dirigent Petr Altrichter symbolizuje lásku k české hudbě. Je symbolem vášnivým a neúnavným. Stejně tak spojuje všechny generace českých hudebníků. Zejména péčí o ty méně zkušené, která je tak vzácná, cenná a chvályhodná. Dvojice exkluzivních sólistů proto nemůže být jiná: na jedné straně velezkušený Ivan Klánský, na druhé pak mladá sopranistka Lada Bočková, která má hlas plný radosti, což Gustav Mahler tolik potřebuje a na nebesích z toho plesá. Ivana Klánského zase můžeme považovat za ryzího Chopinovce; noblesního a decentního.“<h2>Program</h2>CHOPIN &amp; MAHLER6. a 7. března 2024 od 19:30, Obecní dům&nbsp;FRYDERYK CHOPINKoncert pro klavír a orchestr č. 2 f moll op. 21GUSTAV MAHLERSymfonie č. 4 G dur&nbsp;Lada BOČKOVÁ | sopránIvan KLÁNSKÝ | klavírSYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOKPetr ALTRICHTER | dirigent&nbsp;<h2></h2><h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>&nbsp;

Ve středu a čtvrtek 6. a 7. března vystoupí Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK s českou klavírní legendou Ivanem Klánským. Dirigovat bude Petr Altrichter. Na programu večera je Klavírní koncert č. 2 Fryderyka Chopina a Mahlerova Čtvrtá symfonie. Sopránového sóla ve čtvrté větě symfonie se ujme mladá česká pěvkyně Lada Bočková.

Pražští symfonikové zahrají Chopina s Ivanem Klánským a Mahlera s Ladou Bočkovou

„Druhá polovina 19. a počátek 20. století představují magický čas v kulturních dějinách střední Evropy. Filozofie, literatura, umění, a především hudba těžily ze součinnosti národních hodnot a mezinárodního ducha. Náš program odráží tuto alchymii. Maďarské tance, které složil Vídeňák narozený v Německu a které orchestroval Čech; Sinfonietta od Moravana, který byl velmi obdivován od Londýna po Berlín a který přetvořil folklór na nejvyšší úroveň významu; symfonie, jejíž již světově proslulý skladatel potřeboval k jejímu napsání téměř čtyřicet let. Všechny tyto prvky vytvářejí mezníky intenzivní vnitřní cesty, kterou jsem se snažil přiblížit znamenitému pražskému publiku, kdykoli jsem měl tu čest zde dirigovat,“ říká dirigent s&nbsp;rumunskými kořeny Ion Marin.Ion Marin je jeden z mála dirigentů, kteří se dostali na světovou špičku v symfonické i operní oblasti. Studoval skladbu, klavír a dirigování na Hudební akademii George Enescu a na salcburském Mozarteu. Jeho vzdělání zahrnuje také studium filozofie a dějin náboženství. V&nbsp;roce 1986 uprchl rumunské diktatuře, což ho přivedlo k novému životu a hudební kariéře ve Vídni. Za působení maestra Claudia Abbada se stal rezidenčním dirigentem Vídeňské státní opery. Jeho symfonické renomé vedlo k tomu, že dirigoval prakticky všechny největší světové orchestry včetně Berlínských filharmoniků, Lipského Gewandhausu, Londýnských symfoniků, Staatskapelle Dresden, Orchestra della Santa Cecilia, Orchestre National de France, Tokyo Metropolitan Orchestra a dalších.„A tu jednou zřel jsem město v zázračné přeměně. Nad městem vykouzlena zář svobody, znovuzrození. A třesk vítězných trubek, noční stíny a dech zelené hory a vidění jistého rozmachu a velikosti rodil se v mé Sinfoniettě tohoto poznání z mého města Brna,“ to jsou slova skladatele Leoše Janáčka o jeho nejznámějším instrumentálním díle. Najdeme v&nbsp;něm impozantní dechovou sekci, včetně čtrnácti (!) trubek, která podtrhuje oslavný charakter díla, kterým Janáček nadšeně přivítal vznik Československa.<h2>Slovo dramaturga FOK Martina Rudovského</h2>„S Maestrem Ionem Marinem se orchestr FOK poprvé potkal na festivalu Pražské jaro v roce 2021, podruhé na podzim 2022, tehdy s koncertním mistrem Romanem Patočkou coby sólistou. Jsou to setkání inspirativní, plná vzájemného porozumění. Tentokrát jsme jej oslovili s tím, aby si vybral skladby nejosobnější a zároveň se vztahem k české kotlině. Maestro k naší velké radosti vybral strhující Janáčkovu Sinfoniettu, která Smetanovu síň svým hlaholem zaplní do posledního místa, a hudbu Johannesa Brahmse, který podobně jako Maestro zvolil za svůj druhý domov Vídeň. A v echu samozřejmě slyšíme jméno Antonína Dvořáka, který instrumentoval poslední Uherské tance.“<h2>Program</h2>BRAHMS &amp; JANÁČEK21. a 22. února 2024 od 19:30, Obecní dům&nbsp;JOHANNES BRAHMSUherské tance č. 17–21 (orch. A. Dvořák)LEOŠ JANÁČEKSinfoniettaJOHANNES BRAHMSSymfonie č. 1 c moll&nbsp;SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOKIon MARIN | dirigent<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK pozval do své sezóny dirigenta Iona Marina. Při příležitosti Roku české hudby provede s orchestrem 21. a 22. února Janáčkovu Sinfoniettu. Na programu jsou také Brahmsovy Uherské tance v orchestraci Antonína Dvořáka a Brahmsova První symfonie.

FOK zahraje Janáčkovu Sinfoniettu a Brahmsovy Uherské tance s Ionem Marinem

„Praha je jedno z mých nejoblíbenějších měst a já se nesmírně těším na spolupráci s Pražskými symfoniky. Je mi ctí hrát Dvořákovu velkolepou symfonii v kultuře, která ji zrodila, a jsem si jistý, že to bude krásný týden,“ uvedl dirigent Case Scaglione.Case Scaglione v současné době žije v&nbsp;Německu. Již pátou sezónu působí jako šéfdirigent Württembergisches Kammerorchester Heilbronn a čtvrtou sezónu jako hudební ředitel Orchestre national d'Île de France. Svou hudební kariéru začal jako hráč na trombon, ale stát se dirigentem bylo jeho snem již od dětství. Dveře ke světové dirigentské kariéře mu otevřelo působení na pozici asistenta v&nbsp;Newyorské filharmonii a dvě prestižní dirigentská ocenění (Solti a Aspen Conducting Prize). Od té doby dirigoval obrovské množství amerických i evropských orchestrů.Houslista Linus Roth nabízí nejen standardní repertoár, ale také skladby, které neprávem upadly v&nbsp;zapomnění. Zvláštní pozornost věnoval dílu Mieczysława Weinberga, a to jak na koncertech, tak v nahrávacím studiu; jako první houslista nahrál kompletní dílo tohoto skladatele. Za své nahrávky obdržel již dvakrát prestižní cenu ECHO KLASSIK a také cenu Pizzicato Supersonic Award.První dvě věty Houslového koncertu Samuela Barbera jsou lyrické a melodické. K těmto dvěma částem však Barber přidává finále, které se hraje závratnou rychlostí, ani na chvíli se nezastaví, využívá rytmických složitostí a brutálně působících akcentů. Je neuvěřitelně virtuózní, sólové housle hrají v nepřetržitém pohybu. Skladatel o svém stylu řekl: „Mým cílem bylo psát kvalitní hudbu, které porozumí co největší počet posluchačů. Vždycky jsem vlastně psal to, co jsem chtěl, a také to přece vyžaduje určitou odvahu. Někteří skladatelé si myslí, že je potřeba každých pět let vymýšlet nový styl. Ať si to dělají, ale v mém případě by to bylo beznadějné.“Dvořákovu Novosvětskou symfonii uvedou Pražští symfonikové při příležitosti Roku české hudby a po svém návratu z&nbsp;turné po Japonsku a Jižní Koreji, kde tímto slavným dílem reprezentovali českou kulturu se svým šéfdirigentem Tomášem Braunerem.Před koncertem 1. února 2024 od 18:15 se uskuteční setkání s&nbsp;umělci v&nbsp;salonku Cukrárna Obecního domu, které moderuje dramaturg FOK Martin Rudovský.&nbsp;&nbsp;<h2>Slovo dramaturga FOK Martina Rudovského</h2>„Ačkoliv jeho jméno vypadá italsky, pochází z texaského Port Athuru. Ačkoliv je Američan, už několik let úspěšně vede špičkový francouzský Orchestre national d’Île-de-France, který má rezidenturu ve slavné Philharmonie de Paris. A konečně: ačkoliv je vynikajícím dirigentem se strhující energií, bude v Praze poprvé. Podobně jako německý specialista na americkou hudbu, houslista Linus Roth hrající na Stradivárky „Dancla“. Výsledný program pak vše zrcadlí a podtrhuje. Stejně jako počínající Rok české hudby, rok Smetanův, Janáčkův a Dvořákův.“<h2>Program</h2>&nbsp;NOVOSVĚTSKÁ31. ledna a 1. února 2024 od 19:30, Obecní dům, Smetanova síň&nbsp;MAURICE RAVELMá matka husaSAMUEL BARBERKoncert pro housle a orchestr op. 14ANTONÍN DVOŘÁKSymfonie č. 9 e moll op. 95 „Z Nového světa“&nbsp;Linus ROTH | housleSYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOKCase SCAGLIONE | dirigent<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>&nbsp;

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK po návratu z turné po Japonsku a Jižní Koreji zahraje slavnou Dvořákovu symfonii „Z nového světa“ i v Praze. Řídit ji bude americký dirigent Case Scaglione. Na programu je také skladba Má matka husa od Maurice Ravela a Houslový koncert Samuela Barbera, ve kterém se publiku představí německý virtuóz Linus Roth.